ZÁKLADNÍ ÚDAJE O JAPONSKU

JAPONSKO - CO JE DOBRÉ VĚDĚT

EKONOMICKÁ VELMOC?

Japonsku se po 2. světové válce podařilo něco doposud naprosto nevídaného. Z válkou naprosto zdevastované země se během pár desítek let stal ekonomický obr. Už v roce 1964, čili ani ne 20 let od války, spojoval hlavní japonská města rychlovlak šinkansen. Na konci 70. let už byla japonská ekonomika 2. největší na světě. V 80. letech se Země vycházejícího slunce dávala světu za příklad jakožto technologická velmoc, která má potenciál předstihnout USA. Objevovaly se knihy typu Japan as Number One nebo Japan, Inc., které se snažily japonský hospodářský zázrak analyzovat a aplikovat jej i na Západě.

S koncem 80. let ale končí také japonský ekonomický zázrak. Bublina realitního trhu praská a v Japonsku nastupuje období, které je dnes popisováno jako Ztracené dvacetiletí.

I po roce 2010 byl v zemi jen velmi mírný ekonomický růst. Japonsko navíc čelí řadě sociálních problémů - stárnoucí populace, nízké počty nově narozených dětí, nedostatečná produktivita práce a stresové pracovní podmínky, ale také častým přírodním katastrofám - tajfuny, zemětřesení, záplavy či vlny veder. To vše vede k čím dál více prohlubujícímu se státnímu dluhu, který v roce 2017 činil neuvěřitelných 11,63 bilionů dolarů, což z Japonska dělá nejzadluženější zemi světa. 

​

I přesto všechno je Japonsko čtvrtou největší ekonomikou světa (o druhé místo ji v roce 2010 připravila Čína a o třetí místo Německo v roce 2024), čtvrtým největším spotřebitelským trhem a také druhým největším světovým výrobcem automobilů. Patří jak do G7, tak do G20 a obecně je považováno za technologickou a průmyslovou velmoc, jejíž občané mají velmi vysokou kupní sílu.

Japonsko bylo dlouhodobě kritizováno za řadu obchodních překážek, které zahraničním vývozcům bránily vstupovat na místní trh. Řadu z těchto překážek se podařilo evropským státům překonat díky Dohodě o hospodářském partnerství EU a Japonska, která vešla v platnost 1. února 2019. 

Dohoda zrušila drtivou většinu cel, které byli evropští vývozci nuceni platit a tím zvýšila jejich konkurenceschopnost na japonském trhu. Bezcelní styk je velkou pomocí především malým a středním podnikům, které plánují do Japonska vyvážet, ale doposud je odrazovaly právě zmíněné obchodní bariéry. 

Dohoda dále posiluje ochranu duševního vlastnictví, prodlužuje dobu trvání patentové ochrany a také usnadňuje evropským společnostem poskytování služeb či rozšiřuje přístup k veřejným zakázkám v Japonsku. 

​

Detailní a kvalitně zpracované informace o dohodě o hospodářském partnerství EU a Japonska najdete na webu Evropské komise.

Japonská populace byla na vrcholu v roce 2008 (128 555 189 obyvatel) a od té doby každoročně výrazně klesá. Na vině je především nedostatečný počet novorozených dětí. V roce 2021 se v Japonsku narodilo 842 897 dětí, což je nejméně od doby, kdy se tato statistika začala vést. Naopak zemřelých bylo v Japonsku ve stejném roce 1 452 289 a úbytek obyvatel tak v tomto roce činil 609 392 osob. 

Klesající počet obyvatel ovšem není ten nejhorší problém. Daleko vážnější hrozbou jsou rostoucí počty seniorů. Z dat japonského ministerstva zdravotnictví vyplývá, že k září 2021 v Japonsku žilo více než 36 milionů seniorů, což je 29,1 % z celkové populace a z Japonska to tak dělá zemi s nejvyšším podílem obyvatel starších 65 let na světě.

Bohužel dle dosavadního statistického vývoje je jasné, že se bude situace zhoršovat. Většina predikcí předpokládá, že už v roce 2050 bude v Japonsku jeden pracující na jednoho důchodce. A o pár let později, v roce 2065, se japonská populace propadne na 88 milionů obyvatel.

Populační krize s sebou přináší celou řadu různých problémů, které se jako vlny šíří japonskou společností. Protahuje se odchod do důchodu, zrychluje se vylidnění venkova, zvyšují se výdaje na zdravotnictví a prohlubuje se nedostatek pracovních sil. Japonská vláda si vážnost situace uvědomuje a už řadu let se nepříjemný vývoj snaží zvrátit, ale zatím bez viditelných úspěchů. 

​

Japonská populační krize je hrozba a zároveň varování pro západní země, které se k podobnému vývoji pomalu ale jistě přibližují. Ovšem existuje také ještě jeden pohled na věc. Nedostatek pracovních sil tlačí vzhůru poptávku po automatizaci, robotizaci nebo intenzivnějším využití virtuální a rozšířené reality. Strmě vzhůru roste také trh se zdravotnickým materiálem či farmaceutický průmysl.

Jakýkoliv problém totiž zároveň představuje i příležitost pro ty, kteří se dokáží náročné výzvě postavit a nabídnout její efektivní řešení.